Nahoru po lavičce leze stonožka. Příroda kvete. Léto je v rozpuku. Tak by to řekla moje babička. Ja říkám, že je krásný červen.
„Kdy odjíždíte?“
„Zítra.“
„Hm…To už jseš asi sbalená, co… Balení mě vždycky na celé dovolené bavilo nejmíň. Jak to ty zvládáš?“
„No, jak bych ti to popsala…Nejdřív vytáhnu kufr.“
„Jo! To je taky můj odvěký problém! Nikdy ho nemůžu..“ „Počkej, nepřerušuj mě! Jak jsem již řekla, nejdřív vytáhnu kufr. Mám dva různé kufry – jeden menší, kostkovaný – ten si beru většinou někam, kde je jisté, že bude pořád teplo a tudíž nebudu potřebovat tolik věcí. A taky se mi hodí k mému letnímu kabátku. A pak druhý zelený – ten se mi zrovna teď hodí, protože přeci jenom měsíc je dlouhá doba a i když je červen, v Anglii může být i chladněji a proto budu potřebovat více věcí a oblečení.“
Kamarádka seděla, koukala a po chvilce řekla:
„Nepovídej.“
Brala jsem to jako výzvu, abych pokračovala.
„Tak tedy – poté, co jsem vytáhla a utřela mokrým (ale jen lehce) hadrem zelený kufr, na dno jsem uložila deku. Ta se může vždycky hodit, je malá,a tudíž nezabere mnoho místa. Musím říct, že jsem chvíli váhala, zda si mám vzít osm nebo devět bot- jedny jsou totiž úplně stejné jako druhé, jen jsou trochu víc do červena, ale pak jsem si řekla, že k tomu žlutému tričku (ke kterému se dostanu později) se více hodí ten devátý pár, proto jsem vykartáčovala a uložila nad deku každý zvlášť zabalený pár bot. Nyní jsem se začala zabývat hygienickými potřebami. V ručníkách jsem měla jasno – červeno-žlutý si beru na vlasy, druhý s puntíky náhradní na vlasy, s nápisem „čistota-půl zdraví“ na první osušení, růžový středně velký na druhé osušení – a tím pádem už bylo jasné, který ručník na důkladné vysušení by se nejvíce hodil k ostatním- ten s růžičkami, pamatuješ, měla jsem ho minulý rok tam na té pláži..“
Lucka si očividně nepamatovala. Zatřásla jsem jí, abych ji vzbudila.
„Víš, nejdřív jsem si raději chtěla vzít tři toaletní tašky, jednu na líčení, druhou na věci na sprchování a třetí na vše ostatní, ale nakonec jsem si vzala čtyři- další na pláž, kdyby tam třeba nějaká byla. Musím říct, že jsem teď zcela spokojená. Pak jsem se rozhodla, že si zabalím nějaké knížky. Vybrala jsem si čtyři. Tu nejtěžší jsem dala nejvíc dolů (ale musela jsem dávat pozor na tašku na líčení), ale pak nastal problém – nevěděla jsem, jestli je těžší Jak vysušit vlasy do dvou sekund nebo Jak sbalit tři kluky během snídaně v hotelu. Vytáhla jsem proto svoji váhu, zvážila knížky i sebe a vše řádně uložila. A teď to teprve začalo – začalo to pravé balení! Sbalila jsem si: nůžky na nehty, sprchový gel, zelené tričko, radio, batoh malý, kalhotky růžové, nabíječku na mobil, povlečení s medvídkem, sponku s kytičkou, tričko s výstřihem vzadu, kalhoty na odpolední nošení, blok na psaní, fotoaparát, karty, pásek s kolečky, bílou bundu, ponožky kotníčkové bílé, polštář, sluneční brýle, tašku na pláž, odlakovač, náhradní baterky do hodinek i do budíku, pruhované kalhoty, modrou mikinu, budík, šampon, tričko na ramínka s provázkem vzadu, naušnice kruhové stříbrné, lak na nehty, tričko, ve kterém vypadám jako vosa, červené silonky, náušnice ve tvaru kytek, obrázek své maminky, všechny cd, černé korále, bílé ponožky, tričko dlouhé s nápisem „jeans club“ , nohavičkové kalhotky, plyšáka s kouzelným pupíkem, ořezané pastelky, kalhoty na pláž, podložku na pláž, kondicionér, žluté tričko, svetr s knoflíky..“
„Prosimtě nemůžeš to přeskočit? Zkrátit?“
„Ale to ti hodne unikne!“
„No to nevadí, domyslím si to.“
„Počkej, vážně mám říct až konec, jak to dopadlo?“
„Jo, vážně..“
„No dobře, tedy…Tak pak jsem si nakonec sbalila: batoh velký, tašku na pláž, kalhoty na dopolední nošení, tričko s kytkama, tričko s puntíkama, žiletky, krém na opalování, notebook, slovník, přezůvky na doma, svetr na zimu, bundu na léto, bundu na jaro, pilník, černé silonky, tričko na mytí nádobí, pyžamo, bílé korále, černé kalhotky, ponožky s proužkama, riflové kalhoty, bílou mikinu, kartáč na vlasy, černou halenku, šaty se zavazováním vzadu…..“
Lucka začala nudou počítat stonožce nohy.
bjetka
