(dočasně anonymní autor)
Ty mé malé milé dítě
co bys ještě chtělo
řekni mi copak jsi toho
dost už nevidělo
nevidělo všechno kolem
nevidělo svět
vždyť víš jak to chodí
lepší nevidět
neslyšet a necítit
nezkusit tu chuť
chuť která tě zabíjí
však jen se dál rmuť
pro tu hořkost kdesi v hrdle
udáveno buď
Řekni dítě co se děje
kolem tebe kolem mě
hnus se přímo na tě valí
zahlcuje tě
z malé přílivové vlny
stálý silný proud
dítě moje drž se hrany
nechtěj upadnout
tvoje tělo naplněné
svinstvem po okraj
nezbavíš se toho samé
ani s pomocí
není totiž vážně možné
spasit tonoucí
tonoucí se stébla chytá
dítě, tak už se ho pusť
vždyť víš samo dobře
víš to jako já
že už nejsi jen tonoucí
dávno mrtvola
Ty mé malé dítě drahé
chci ti pomoci
pro tebe tu nic už není
krom ubohosti
není pro tě síly, vzteku
není špetka utěšení
ani právo breku není
plač si děcko
plač však v koutě
tiše temně nápadně
nápadně jen pro tě samé
nápaditě snad
múza třeba políbí tě
třeba pozdě až
dítě to je dobře možné
z polibku je kaz
Hleďte lidé klopte zraky
koukněte se tam
hleďte na podlaze
leží tam tak sám
sám ten cit je
věřte nebyl vždy
připoutáno pevně k němu
dítě bývalo
neptejte se trapně
co se událo
vždyť to víte
hnusné duše
stejně jako já
ví to dítě mezi vámi
ví co provedlo
zná ten žal a zná i mrtvý cit
to co se stalo
ten totiž mé malé dítě
samo zabilo.
(8.9.2006)
